Ve střední době kamenné, mezolitu ( 8.000 - 6.000 let př. n.l. ) osídlily území Pohanska u Břeclavi skupinky lidí. Ti se orientovali na lov drobnější zvěře a rybolov.

Po celou dobu bronzovou ( 2.000 let př. n.l. ) byl břeclavský katastr poměrně plynule osídlen. Ekonomickou základnu tvoří zemědělství a chov dobytka. Sídliště únětické kultury se nacházela na Štimberku, kopci u starobřeclavského hřbitova, v trati Zvolenec a Přední Čtvrtky

Od 800 př. n.l. (doba železná) pokračuje plynulý vývoj osídlení

V průběhu 4. stol. př. n.l. obsadili středoevropský prostor Keltové. Tvořili u nás zpočátku úzkou okupační vrstvu. Domácí obyvatelstvo jim časem podlehlo kulturně i po stránce jazykové a etnické asimilace. Pohřebiště byla zjištěna ve Staré Břeclavi pod bývalými sýpkami, Na Zvolenci a ve městě v okolí zámku. Hroby bývají vybaveny zbraněmi, ženské pak ušlechtilými šperky, náramky, sponami. V Břeclavi byly nalezeny také dvě stříbrné keltské mince

Na počátku nového letopočtu převážilo na Břeclavsku kvádské osídlení

2 - 3. stol. n.l. - v oblasti dnešního letiště existovalo germánské sídliště

2. století - v prostoru sídliště Na Valtické a poblíž zemědělského družstva v Charvátské Nové Vsi objeveny římské pochodové tábory

2. polovina 6. století - většina germánského obyvatelstva odešla a oblast je postupně zaplňována Slovany žijící v patriarchálním rodovém zřízení. Živili se zemědělstvím, chovem dobytka a příležitostným lovem divoké zvěře

8. století - do místního prostředí přicházejí křesťanští misionáři, kupci i řemeslníci, objevuje se znalost písma, první zděné stavby

8. století - v období Velkomoravské říše v lokalitě Pohansko vystavěli Slované hradisko o celkové rozloze 28 ha ohraničené valem o šířce 15 až 20 metrů a výšce místy až 3,5 m, které náleží k největším moravským hradištím

9. století - došlo k opevnění hradiště na Pohansku kamennou zdí širokou 80 cm a dnes ještě místy vysokou 160 cm, s dřevěnou palisádou a příkopem před ní. Součástí hradiště je velmožský dvorec a kamenný kostel

10. století - pustošivé nájezdy Maďarů. Oblast na Pohansku definitivně pustne

1041 - kníže Břetislav I. nechává opevňovat novou hranici na jižní Moravě
soustavou hradisek, mezi něž patří i hrad v Břeclavi, jenž získal své jméno podle zakladatele knížete Břetislava

1046 - nejstarší písemná zmínka o Břeclavi pochází ze středověkého falza zakládací listiny staroboleslavské kapituly, v níž se uvádí, že kapitula má dostávat z místa zvaného „Bretyzlawe“ půl hřivny a jednoho volna

1222 - 1226 - Břeclav se dostává do držení královny Konstancie Uherské, manželky krále Přemysla Otakara I.

1230 - královna Konstancie nechává přestavět původní dřevěný břeclavský hrad ve zděnou pevnost, jejímž jádrem byla obytná věž, chránící předmostí na Staré Dyji oproti Rakousku. Na ostrově v prostoru dnešního náměstí vzniká předhradí s románským kostelem jako řemeslnické centrum

1384 - markrabí Jošt prodal tvrz Břeclav s příslušenstvím bratrům Hanuši, Hartneidovi a Jiřímu z Lichtenštejna

1414 - je sepisován lichtenštejnský majetek v tzv. urbáři. Městečko Břeclav čítalo v té době 78 usedlostí a konal se zde také trh

1419, 10. března - král Václav IV. potvrdil Lichtenštejnům léno na Břeclav za službu a pomoc při osvobození Václava IV. ze zajetí

1426, březen - u Břeclavi svedli se Zikmundem bitvu husité. Ti vypálili Mikulov, Valtice a zmocnili se Podivína a břeclavského hradu. Husitské tažení vedl hejtman Bedřich ze Strážnice a Prokop Holý

1426, srpen - Rakušané se 40. tisíci muži pod vedením vévody Albrechta se pokusili dobýt břeclavský hrad na husitské posádce. Obléhané posádce přispěl na pomoc Prokop Holý, který ji vymanil z obležení. Hejtmanem husitské posádky se stal ruský kníže Fridrich Ostrožský

1434 - po lipanské bitvě břeclavský hrad vydala husitská posádka rakouskému vévodovi Albrechtovi. Po tomto roce Břeclav opět drží Lichtenštejnové

1470 - na ostrově v místech řemeslného centra na předhradí vzniká Nová Břeclav, která byla osídlena uprchlíky ze Staré Břeclavi. Německé jméno (Staré) Břeclavi „Lundenburg“ bylo přeneseno na nově vzniklou osadu a Stará Břeclav obdržela nový název Altenmarkt (staré městečko)

1490, 3. března - papež Inocenc III. vydává listinu, v níž povoluje stavbu kostela s patrociniem sv.Filipa a Jakuba v Nové Břeclavi

1526 - Lichtenštejnové prodali břeclavské panství Janu Skálovi z Doubravky, který jej 23. září 1534 prodal Janu Bartoloměji a Karlu ze Žerotína

1540 - 1570 - Žerotínové nechávají břeclavský hrad přestavět v renesanční zámek

1605, 28. července - Stará Břeclav vypálena Bočkajovci

1619, 20. září - císařští vypálili městečko Břeclav, Starou Břeclav, Lanžhot a břeclavský zámek

V období třicetileté války se Břeclavsko změnilo ve zničenou krajinu, z níž se ztratila polovina obyvatelstva. Z předválečných 53 gruntů v Břeclavi zbylo 17 osídlených a ve Staré Břeclavi z 88 gruntů 12

1622 - zkonfiskován majetek Ladislava Velena ze Žerotína

1624, 17. srpna - za 190.000 zlatých rýnských bylo břeclavské panství dáno Esteře, hraběnce z Meggau

1663 - Turci vtrhli do Břeclavi a Starou Břeclav vypálili

1672 - po vypuzení z Dolních Rakous se v Břeclavi usadilo 8 židovských rodin

1706, 18. února - Břeclav vypálena Uhry

1721, 27. února - Břeclav obdržela právo týdenního trhu

1736 - kostel sv. Filipa a Jakuba byl zbořen

1741 - břeclavští židé podali žádost vrchnosti, aby jim byl povolen vlastní hřbitov

1753 - nedaleko zbořeného filipojakubského kostela bylo započato s výstavbou nového kostela

1756, 8. června - nový kostel zasvěcený sv. Václavovi byl benedikován podivínským děkanem Butzem z Rolsbergeru

1763, 15. ledna - podle prvního sčítání lidu žilo v Břeclavi 1031 osob, ve Staré Břeclavi 556 osob a v Ladné 399

1781 - bylo zrušeno nevolnictví, robotní povinnost a tolerančním patentem umožněno nekatolíkům usazovat se v zemi

1800, 2. prosince - požár pohltil 45 křesťanských domů, 18 stodol a 18 židovských domů

1810 - 1811 - byl postaven zámeček na Pohansku

1831 - v tomto roce žilo v Břeclavi 2156 osob ve 292 domech, ve Staré Břeclavi 796 osob ve 138 domech, v Ladné 569 osob ve 49 domech

1831 - 1832 - Břeclav postihla epidemie cholery, zemřelo při ní 115 osob

1837, duben - zahájeny práce na budování Severní Ferdinandovy dráhy v úseku Vídeň - Břeclav

1837, červen - zahájeny práce na úseku Břeclav - Brno

1839, 6. června - do Břeclavi přijel první vlak

1862 - nově vybudovaný Kufnerův cukrovar zahájil výrobu

1866 - na epidemii cholery zemřelo v Břeclavi 147 a ve Staré Břeclavi 83 osob

1867 - zahájena výstavba knížecí Lichtenštejnské cihelny v Poštorné

1872, 14. září - Břeclav povýšena na město

1872, 30. prosince - byl zahájen provoz na nové železniční trati do Mikulova a byla postavena cukerní rafinerie (dnešní Gumotex)

1873 - náměstí s farním kostelem sv. Václava bylo vydlážděno

1874 - postavena německá obecná a měšťanská škola (dnešní ZŠ Sovadinova)

1880 - počet obyvatel Břeclavi dosáhl 5.853 (židovská obec 424) a Staré
           Břeclavi 1.277 osob

1883 - v převážně německém osídlení Břeclavi prosadil první český notář v Břeclavi JUDr. František Máder otevření české čtyřtřídní obecné školy

1883 - zavřen starý břeclavský hřbitov (u vodárenské věže na Sovadinově
           ulici) a vysvěcen nový současný hřbitov na Lanžhotské ulici

1884 - v Poštorné zahájil provoz chemický podnik Adolfa Schramma na výrobu kyseliny sírové a superfosfátu (dnešní Fosfa)

1884 - JUDr. Máder se přičinil i o založení prvního českého peněžního ústavu v Břeclavi „Občanské záložny“

Představiteli českého národního hnutí v Břeclavi jsou: řezník Karel Miškář, majitel zámečnického závodu Antonín Vaculík, Marie Čapková, advokáti JUDr. Karel Čermák, JUDr. Josef Pyskatý, JUDr. František Špíšek, lékař MUDr. František Sovadina, farář Josef Šildberger, učitel Jan Noháč, knihovník Josef Fleischmann.

1886 - Lichtenštejnové založili průmyslový závod na zpracování dřeva

1890 - založena tělovýchovná jednota Sokol pod vedením JUDr. Karla Čermáka

1892 - pastvisko před nádražní budovou bylo přeměněno v městský park a na místě dřevěného mostu u ZŠ Slovácká postaven ocelový most Baranovský

1896 - postaven ocelový Mariánský most z náměstí do Poštorné

1897 - postaven ocelový Jánský most u cukrovaru

1900 - sčítání obyvatel: město Břeclav a židovská obec - 7.150 osob, Stará
           Břeclav - 2.202 osob

1901 - v Břeclavi zavedeno elektrické osvětlení

1901, 17. listopadu - zahájen provoz na nové železniční trati do Lednice

1902 - postavena budova okresního soudu na ulici Národních hrdinů

1903 - postaveno německé gymnázium u parku
         - vybudována částečná kanalizace ve městě
         - na nádraží postaveny kryté nástupiště a podchody

1910 - založena Matica Břeclavská - český spolek pro podporu českého školství, jejím úspěchem bylo otevření první třídy české měšťanské školy

1910 - Břeclav má 8.832 obyvatel a se Starou Břeclaví celkem 11.373

1910 - 1912 - vybudováno kamenné nábřeží řeky Dyje v centru města

1912, 18. srpna - slavnostně otevřena nová česká měšťanská škola (ředitel Josef Kupka) na dnešní Kupkově ulici

1914 - dokončena stavba německé měšťanské a mlynářské školy (dnešní SPŠ Edvarda Beneše)

1914 - 1918 - I. světová válka, ve které padlo 98 Břeclaváků

1918, 27. října - ustaven Okresní národní výbor v Břeclavi s předsedou MUDr. Františkem Sovadinou, který se stal i prvním starostou města v nové republice

1919 - Stará Břeclav a židovská obec byla sloučena s městem Břeclav

1924 - 1927 - vybudováno rozsáhlé seřaďovací přednádraží ČD

1926 - 1928 - vybudována městská vodovodní síť a vodárenská věž na Sovadinově ulici

1926 - postavena obchodní škola a škola pro ženská povolání (dnešní Obchodní akademie)

1930 - předána nová kasárna pro 10. pěší pluk Jana Koziny Sladkého ve Staré Břeclavi

1930 - sčítání obyvatelstva: Břeclav celkem 13.689 obyvatel, z toho 11.220 české, 1.582 německé a 432 židovské národnosti

1932 - postaveno zvukové kino Koruna

1933 - vybudování městské kanalizace a postavení první čističky odpadních vod na Dubiči

1937 - 1938 - v okolí města podél státní hranice budovány tři sledy lehkého železobetonového opevnění

1938, 8. října - Břeclav přičleněna k nacistické III. říši, 5 tisíc obyvatel české národnosti se vystěhovalo do okleštěné II. ČSR. Všichni obyvatelé židovského náboženství byli násilně vystěhováni a ve většině skončili život v koncentračních táborech

1945, duben - téměř všichni obyvatelé německé národnosti evakuačními vlaky utekli před blížícími se frontovými boji. Zůstalo jen 157 občanů německé národnosti, a ti byli z velké většiny odsunuti do Německa do konce roku 1947

1945, 15 - 17. dubna - osvobození Břeclavi Rudou armádou. Zahynulo 33 osob, německou armádou byl zničen železniční uzel a všechny mosty přes Dyji

1946 - výsledky voleb v Břeclavi do parlamentu ČR: KSČ - 2.353 hlasů, Národně socialistická strana - 1.564, Čs. sociálně demokratická strana - 1.172, Lidová strana - 1.042 hlasů

1950 - v bývalé rafinerii cukru zahájil provoz chemický závod Gumotex

1950 - postavena budova městského národního výboru (radnice) na náměstí

1951 - předán do provozu nový betonový most Julia Fučíka u ZŠ Sovadinova

1954 - založen národopisný soubor Břeclavan s primášem MUDr. Josefem Kobzíkem

1956 - na místě dřevěného jezu u Staré Břeclavi postaven nový železobetonový jez o délce 92m

1957 - zahájeno kladení plynového potrubí v ulicích města a postavena regulační stanice plynu

1963 - dokončena výstavba sídliště na Dubiči (Fintajslova ulice)
        
1963 - dokončen nový železobetonový most u cukrovaru a lávka pro pěší u průmyslové školy

1964 - byla postavena budova okresního národního výboru na náměstí (dnes městský úřad) a byla zahájena výstavba koupaliště na Veslařské ulici

1968 - dokončena výstavba odlehčovacího ramene Dyje od Staré Břeclavi na Poštornou s vyústěním do hlavního toku řeky u Pohanska

1969 - otevření nové tovární haly závodu Transporta pro výrobu výtahů (dnes OTIS)

1971 - postavena poliklinika na Dubiči

1973 - uvedena do provozu nová čistírna odpadních vod za vídeňským železničním mostem

1969 - 1974 - zbourána stará zástavba 128 domů na ulicích Leninova (J.Palacha), Slovácká, Čechova a na Řádku, aby uvolnila místo pro výstavbu panelových domů

1974 - sloučením Poštorné a Charvátské Nové Vsi s městem Břeclav se počet obyvatel zvýšil na 20.500

1976 - k Břeclavi přičleněna obec Ladná

1976 - zahájena výstavba sídliště Na Valtické v Poštorné a Dukelských hrdinů v Břeclavi, uvedena do provozu úpravna vody v Kančí oboře a budova Základní školy Slovácká a Domova důchodců Na pěšině

1978 - odstřelena část domů na Gottwaldově ulici (17.listopadu), aby uvolnila místo pro výstavbu Domu kultury a OV KSČ

1982 - slavnostně otevřen Dům kultury ROH

1986 - otevřena Základní škola Na Valtické

1989, listopad - „sametová revoluce“ probíhala i v Břeclavi každodenními večerními mítinky na náměstí a generální stávkou 28. listopadu za demokratické změny v zemi a zrušení vedoucí úlohy KSČ.

1991 - zahájena malá privatizace a kupónová privatizace
         - položeny základy tiskárny Moraviapress a.s.
         - cukrovar ukončil svoji činnost

1991 - sčítání lidu: Břeclav má 26.176 obyvatel, z toho město a Stará Břeclav 14.955, Poštorná 5.178, Charvátská Nová Ves 4.813 a Ladná 1.227

1992 - otevřena první část nové nemocnice

1993 - dokončen krytý plavecký bazén

1994 - dokončena přístavba vazební věznice k budově okresního soudu

1995, 10. září - vysvěcen nový kostel sv. Václava na náměstí T.G.Masaryka

1998 - po rozsáhlé rekonstrukci otevřen lovecký zámeček Pohansko s archeologickou expozicí a objekt židovské synagogy rekonstruovaný na galerii a koncertní sál

1999 - zahájil provoz nový Dům s pečovatelskou službou na Lidické ulici